Jak si představíte Havaj? Jako ráj na zemi? Ráj serfařů? Plamy, pláže, kokosy? Všichni maj všechno na párku? Přijde mi, že přesně nějak takhle je to prezentovaný, ale ne vždy je to tak, nebo aspoň co bylo naší zkušeností.
Na Havaj jsme se dostali, když jsme letěli letos začátkem února z Nového Zélandu směrem do Kanady. Kde jinde se zastavit než někde v polovině cesty a tam přesně se nachází Havaj. Pobyli jsme si tam 16 dní a ke konci už jsme byli rádi, že poletíme někam dál.
My nikdy neplánujeme, proto jsme neplánovali ani Havaj. Je zbytečný něco plánovat na dýl jak den dopředu, nebo nám to přijde zbytečný, nikdy nevíte, co se stane, jaký bude počasí, koho potkáte nebo kde skončíte. Zkrátka nás plánování nebaví a rádi se rozhodujeme až na místě, kam se podíváme a co budeme dělat.
Článek vznikl ve spolupráci s cestovateli, fotografy a našimi skvělými kamarády Bětkou a Michalem a my jim tímto opět moc děkujeme!!
„Jsme Bětka a Michal, tvoříme pár jak cestovatelský, tak i ten životní. Zapálení cestovatelé, kteří se snaží do každé cesty dát aspoň trochu nevšednosti. Oba milujeme fotografování a z většiny našich cest také vznikne film nebo krátké video, které můžete vidět na našem webu, přednáškách či různých festivalech.“
Najít je můžete na instagramu jako @eventyr.cz, na facebooku Eventyr.cz – Photography /Mikedrago.cz/, nebo na webu eventyr.cz
OAHU
Měli jsme pár informací od našich kamarádů co a jak, nějaký místa, kempy, kam se podívat a podobně. Přiletěli jsme do Honolulu, na ostrov Oahu. Zde jsme si půjčili auto přes Turo. Appka, přes kterou si půjčujete auto od místních lidí. My jsme si půjčili nějakýho malýho osobáka, spát jsme chtěli ve stanu.
Našli jsme si kemp, na druhý straně ostrova, v botanické zahradě Ho´omaluhia. Kemp funguje jen přes víkend a my zaplatili 30 USD za oba, za celý víkend. Za jednu cenu může v kempu, na jednom spotu být až deset lidí. Pokud jste velká skupina, vyjde Vás to levně, my byli jen dva a za celou dobu jsme tam potkali jen pár dalších lidí. Tohle byl jedinej kemp, kterej jsme měli zařízenej dopředu, a bylo to hlavně kvůli imigračnímu, abychom měli nějaké ubytování na prvních pár dnů. Jedná se o jediný kemp, který na tomto ostrově není na pláži, ale v přírodě pod horama.
Na Oahu jsme strávili tři dny a bylo to akorát. Nejvíc se nám stejně líbilo v tý botanický zahradě. Oahu celkově je dost hektický, plný turistů a pořád stojíte v nějaký koloně a nikde se nedá zaparkovat. Po těch třech dnech jsme byli rádi, že se můžeme přesunout někam dál.
Státní kempy https://camping.honolulu.gov
BIG ISLAND
Dalším ostrovem byl Big Island. Přiletěli jsme do Kony, krásný malý letiště, který vlastně nevypadá ani jako letiště, spíš nějaký chýše uprostřed lávovýho pole. Když prší, tak máte smůlu a stojíte na check in v dešti. Prostě Havaj.
Tady na Big Islandu jsme měli domluvené auto z půjčovny. Michal ho našel na stránce www.rentalcars.com. Je to vlastně srovnávač největších půjčoven a můžete si přes ně půjčit auto levněji než normálně. Michal nám vybral auto u půjčovny Alamo, Mitsubishi Mirage, malou žabu, do který jsme doufali, že se i s našima batohama vejdem. Vlastně to nejlevnější, co bylo.
Po vyřízení papírování jsme byli posláni na parkoviště kde nám paní sdělila: „Támhle mezi těma dvěma cedulema stojej auta, tam si vyberte, jaký chcete a pak přijeďte sem zpět.“ Nějak jsme si nebyli jistý, zda jí rozumíme správně, ale vyrazili jsme mezi cedule. Mezi nima stály dvě poslední auta, obě byli Hyundai Elantra, jedno modrý a jedno stříbrný. Brali jsme to modrý. Bylo na náš vkus docela pěkný, prostorný a luxusní. Měli jsme radost, velkou. Člověk se musí umět radovat i z blbostí.
Dojeli jsme zpět k paní, ta si naskenovala nějaký EAN kódy a my mohli vyrazit. Začínal se nám tenhle ostrov dost líbit. Navíc to tam vypadá jako na Islandu, všude láva, jen z ní rostou palmy. Takže super, na fotkách to bude parádní, mysleli jsme si. Jo a auto jsme si půjčili jen s debetní kartou, i když v mailových instrukcích bylo jasně napsáno, že je nutné mít kartu kreditní. Místo 300 dolarů depositu, si strhli jen jeden dolar a nikdo nic neřešil! Havaj!
Jak jsme záhy zjistili, kempování na Havaji není tak jednoduchý jak se zdá. Na tomhle ostrově fungovali dva typy kempů, státní a soukromý. Státní, kterej musíte zarezervovat online, a ještě některý mají otevírací dobu, kdy můžete do kempu vjet a následně z něj zase vyjet. Pokud víte, že do kempu nebudete moct přijet v otevírací době, zkuste se zeptat rangera, zda Vás tam po zavíračce pustí. Na Oahu se nám to podařilo, na Big islandu už s tím byl docela problém. Dokud jsme neměli permit na kempování, nikdo se s náma nechtěl bavit. Ale kdo si koupí permit za 40 USD za dva lidi na noc, když neví, zda se do kempu dostane? Přijde to logický jenom nám nebo prostě vyhazovat peníze oknem je v dnešní době normální?!
Ty soukromý kempy fungujou přes stránku www.hipcamp.com. Oni to vlastně ani nejsou kempy, spíš místní pronajímají svoje pozemky a zahrady a vy si u nich můžete postavit stan. Může to bejt fajn, ale my jsme si zamluvili jeden na poslední chvíli, když už jsme byli dost vyřízený. Kemp byl mimo město, skoro až uprostřed ničeho, u někoho na zahradě. Zavolali jsme na telefonní číslo a paní nám sdělila, že si můžem zaparkovat u starýho RV, kde je jakási „terasa“, kde můžem případně spát. A taky, že má kočky, hodně koček. Já bohužel nejsem úplně kočičí kámoš, a když už mám mít nějaký ráda, musím si na ně zvyknout. Možná to pramení z toho, že se mi v mládí jedna „milá“ kočička vyčůrala co tašky plný oblečení.. Takže spát v kempu, ve stanu, kde ty kočky pěkně prudily a chvíli nás nenechali na pokoji byla celkem stresující záležitost. To byla naše zkušenost se soukromým kempem, možná, kdybychom tam přijeli za světla a ne za tmy, bylo by všechno lepší a přívětivější. Bylo to hodně zvláštní místo. Naštěstí jsme ráno odjížděli hodně brzo ráno šplhat na nejvyšší horu Havaje, Mauna Kea.
Na Big Islandu se nám nejvíc zamlouval kemp ve Vulkanickém národním parku, kam jsme prostě přijeli, vyplnili papírek, dali peníze do obálky a tu následně hodili do kasičky. Jak jednoduché, že? Kéž by takhle fungovaly všechny kempy na Havaji, bylo by to mnohem jednodušší, pro všechny.
Státní kempy https://hawaiicounty.ehawaii.gov/camping
Soukromé „kempy“ https://www.hipcamp.com
NP Volcano kempy https://www.nps.gov/havo/planyourvisit/camp.htm
KAUAI
Na našem posledním ostrově, Kauai, jsme měli půjčenou dodávku od Michalova kamaráda, co tam žije. Spaní v autě je na Havaji zakázaný. Nám se ale nestalo, že by nás někdo kontroloval ba dokonce pokutoval. V dodávce jsme spali každou noc a nikdy s tím nebyl problém, takže předpokládám, že to nebude zas tak nelegální. Nebo to aspoň nikdo neřeší, protože takových lidí jsme potkali víc. Občas jsme byli podělaný dost. Jinak na Kauai kempy fugujou zase trochu jinak, protože mimo státních kempů, zde fungují ještě místní Kauaiské. Ty nelze rezervovat online, musíte osobně do kanceláře, kde vám vystaví permit. Kanceláří je jen pár na celým ostrově a samozřejmě o víkendu mají zavřeno. Ale na druhou stranu jsou zde kempy mnohem levnější než na Big Islandu. V kempech je samozřejmě zakázáno spát v autě, musíte míst stan. Ale v autě jsme stejně spali a nic se nestalo.
Na Big Islandu a i na Kauai jsme občas spali zdarma na místech, kde sice nebyla žádná cedule o zákazu kempování, ale jistý jsme si nebyli. Možná jsme měli štěstí, ale nikdo nás nikdy nekontroloval. Nebudu Vás k tomu nabádat, ale někdy to jinak prostě nejde, a pokud se všichni budeme chovat, tak jako bysme tam nikdy nespali, tak v tom nevidím problém. Samozřejmě někdo tam ten problém vidět může… Na jednom takovém místě ráno přijel ranger, odemknout bránu na pláž, ale místo toho aby nás vyhodil, nebo dal pokutu, tak nám popřál pěkný den.
Státní kempy https://hawaiistateparks.org/camping/kauai/
Místní kempy https://www.kauai.gov/Camping
Takže jak to shrnout, byly dny, kdy nás to na Havaji docela štvalo a byli jsme z toho dost zmrzelý a znuděný, ale samozřejmě převažovaly ty pozitivní chvíle. Vrátili bysme se na Havaj znovu? Jo, ale jen za pod podmínky, že tam bude tekoucí láva, jinak asi ne.
A ještě jedna perlička na závěr. Parkovný na Ke’e Beach na Kauai je nutné rezervovat předem. My to neřešili a samozřejmě nás zaparkovat nenechali. Rezervace byly vybraný na dva měsíce dopředu, i když parkoviště bylo skoro prázdný. Pak jsme se dozvěděli, že Američani si s oblibou rezervují parkovný třeba na celý týden a pak až na Havaji se rozhodnou, který den tam pojedou a jestli vůbec.
Pokud nejste plánovači jako my, připravte se občas na situace, kdy nebudete vědět co dál, ale stačí se poptat lidí nebo to brát tak jak to je a ono to dycky nějak dopadne ☺
Jinak pod pojmem „kemp“ si na Havaji nepředstavujte velkou travnatou plochu pro stany, kde je recepce, kuchyňka, teplý sprchy apod. Jsou většinou jen místa u pláže, kde je maximálně pitná voda a studená sprcha. Občas přijde ranger zkontrolovat permit, občas ne. Občas je tam brána, která se v určitou hodinu zavírá a pak ráno zase otevírá. Když přijedete pozdě, máte smůlu.
Nejnovější příspěvky na webu:
- Tipy na dárky pro cestovatele
- Víkend na kokořínsku s kempovacím Rebelboxem od Ravver
- Summer and Myles: Oblečení nejen do dodávky šetrné k planetě i lidem
- 12 skvělých tipů na hry do auta i do kempu pro všechny věkové kategorie
- Za kempováním a výlety po České republice: Přijměte pozvánku do Krkonoš, máme tady báječně!